Dokumenty  

Úplné znění ŠVP je uloženo v ředitelně školy. O zapůjčení můžete požádat některého z pedagogů.

Výňatek ze Školního vzdělávacího programu :

Základní škola Vápno - Tvořivá škola u lesa

 Charakteristika školy

Základní školství ve Vápně má dlouholetou tradici. První zmínka o škole ve Vápně je z roku 1600. Současná škola byla otevřena 30. 10. 1882. Stojí na klidném místě, pár kroků od lesa.

Je to malotřídní venkovská škola se všemi ročníky prvního stupně umístěnými ve dvou třídách. Máme sestavený rozvrh tak, že tři ročníky v jedné třídě vyučujeme pouze tělesnou, pracovní a výtvarnou výchovu. Malý kolektiv (zhruba 30 žáků) zaručuje přátelské až rodinné prostředí.

Školu navštěvují žáci z 10 okolních obcí.

Vybavení školy se odvíjí od finančních možností zřizovatele. K dispozici máme dvě učebny, vybavené interaktivními tabulemi a počítači s možností přístupu na internet. V prvním patře je umístěna tělocvična. V přízemí je učebna, kterou využíváme k výuce, pro provoz školní družiny i jako jídelnu. Pro výuku zde slouží interaktivní tabule a počítač.

Škola je zapojena do projektu Školní mléko a Ovoce do škol. Sortiment nabízených produktů ke svačinám doplňuje nabídka různého pečiva.

Naši žáci přecházejí na druhý stupeň různých škol v okolí i na gymnázium bez větších problémů.

Snažíme se, aby získali co nejvíce vědomostí a dovedností, ale aby se také naučili kvalitně trávit volný čas.

Nabízíme různé kroužky, například sportovní hry, stolní tenis, dovedné ruce – malování, ruční práce a vaření, počítačové hry, pěvecký kroužek, hra na flétnu, hra na kytaru, turistický kroužek s výlety o víkendech.

Anglický jazyk začínáme učit v 1. a 2. ročníku jednu hodinu týdně převážně hrou. Od 3. ročníku už jsou to 3 vyučovací hodiny. 

Pořádáme zimní pobyty na horách s výukou lyžování nebo snowboardingu.

Na kurz plavání pro 3. a 4. ročník mohou jezdit žáci všech ročníků.

Organizujeme výlety, exkurze nebo navštěvujeme výstavy a různá divadla.

Každý rok pořádáme školní ples pro rodiče, dětský karneval s kulturním programem pro děti. V rámci adventu náš pěvecký kroužek Hvězdičky vystupuje na slavnostním rozsvícení stromů v Chýšti, Strašově, Žáravicích a Malých Výklekách.

V neposlední řadě klademe důraz na utváření vztahu k okolí a k přírodě. Za pomocí grantu a obce Vápno jsme vybudovali dětské hřiště, které zároveň slouží jako venkovní učebna. Je to i odpočinkové místo na cyklostezce s informačními tabulemi o obci a okolních přírodních zajímavostech.

Škola je zapojena do projektu Recyklohraní. Organizujeme soutěže ve sběru papíru, elektrobaterii a elektroodpadu. Sbíráme plastová víčka pro tělesně postižené děti. 

Ve škole pracují fyzicky 4 pedagogické pracovnice, asistentka pedagoga a pracovnice provozu.

Všichni učitelé mají zájem o další vzdělávání a tím prohlubování své odbornosti. Díky různorodosti zaměření pedagogů mohou uspokojit velké množství potřeb svých žáků, a to nejen v oblasti výuky, ale i v oblastech zájmových (velká nabídka zájmových kroužků na škole). Jsou ochotní a mají zájem pracovat i nad rámec svých povinností, projevují se u nich i schopnosti organizační, a to zejména pořádáním akcí pro žáky, jejich rodiče i pro okolní obce.

Škola je velmi důležitým centrem nejen vzdělávacím, ale i společenským, kulturním. Její činnost, aktivita a život jsou velmi důležité pro okolní komunity. Leží na rozhraní dvou okresů (Pardubice, Hradec Králové) a zároveň krajů a žáci z jednotlivých obcí dojíždějí v menších počtech, Je nutná její otevřenost nejen k žákům a jejich rodičům, ale i k ostatním obyvatelům okolních obcí. Škola se snaží navazovat a spolupracovat s místními subjekty v obcích. Klade důraz na spolupráci a partnerské vztahy ve vztahu k rodičům. Akce, které škola vymýšlí a realizuje, otevírají prostor pro vytváření dobrých vztahů na úrovni rodič-škola, rodič-učitel-žák. Při realizaci těchto akcí má škola možnost přibližovat a vysvětlovat rodičům i širší veřejnosti své záměry, své strategie, své plány. Má možnost přizvat rodiče na realizaci konkrétních úkolů a nápadů.  V zapojování rodičů a cítění odpovědnosti za činnost školy povede k tomu, že na dobré činnosti školy bude záležet všem, žákům, rodičům i jejich učitelům.

Velice dobře se nám daří spolupráce s PPP Pardubice, SPC Svítání Pardubice, Městskou Policií Přelouč. Společné akce pořádáme s MŠ Malé Výkleky a ZŠ Semín nebo ZŠ Zdechovice.

Zaměření školy

V rámci ŠVP ZV Tvořivá škola u lesa se snažíme přiblížit školu co nejvíce žákům, rodičům a učitelům.

Chceme udělat školu pro ně přitažlivou, zajímavou a užitečnou.

Škola se profiluje zaměřením na výuku anglického jazyka,

využíváním moderních informačních a komunikačních technologií při výuce i v mimoškolních aktivitách žáků.

Škola se snaží utvořit podmínky pro integraci žáků se speciálními vzdělávacími potřebami.

Podporuje kulturní, činnostní a sportovní aktivity .

V neposlední řadě buduje vztah k přírodě a celému okolnímu světu.

ŠVP ZV Tvořivá škola u lesa naplňuje výchovné a vzdělávací cíle RVP ZV. Program je založen na principech činnostního učení. Inspirací při tvorbě nám byl modelový ŠVP Tvořivá škola.

Hlavními záměry školního vzdělávacího programu Tvořivá škola jsou:

• výchova kulturního člověka, kterému záleží na kvalitě jeho života,

   který se dokáže nalézt uplatnění v životě

• výchova člověka komunikativního a tvořivého, schopného spolupráce

• výchova ekologicky myslícího, tvořivého a mravně odpovědného člověka

• výchova člověka odpovědného, chápajícího hodnotu zdraví

  a aktivně usilujícího o jeho upevňování a ochranu

• výchova člověka zvídavého, sebezdokonalujícího se, rozumně

   a citlivě reagujícího v konkrétních praktických životních situacích

• výchova člověka hledajícího, svobodně jednajícího, s touhou dále se vzdělávat

   a zlepšovat kvalitu svého života

• příprava na celoživotní vzdělávání

3.2.Výchovně vzdělávací strategie

Vzdělávací program Tvořivá škola se v plném rozsahu ztotožňuje s výchovně vzdělávacími cíli a kompetencemi uváděnými v RVP ZV:

·        Osvojit si strategii učení a být motivován pro celoživotní učení.

·        Tvořivě myslet, logicky uvažovat a řešit problémy.

·        Všestranně a účinně komunikovat.

·        Spolupracovat a respektovat práci a úspěchy vlastní i druhých.

·        Projevovat se jako svobodná a zodpovědná osobnost.

·        Projevovat pozitivní city v chování a v prožívání životních situací; vnímavost a citové vztahy k lidem, svému prostředí i k přírodě.

·        Aktivně rozvíjet a chránit své fyzické, duševní a sociální zdraví.

·        Žít společně s ostatními, být tolerantní a ohleduplný k jiným lidem, jejich kulturám a duchovním hodnotám.

·        Poznávat a rozvíjet vlastní schopnosti v souladu s reálnými možnosti a uplatňovat je při rozhodování o vlastní životní a profesní orientaci.

Klíčové kompetence představují souhrn vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot důležitých pro osobní rozvoj a uplatnění každého člena společnosti. Jejich výběr a pojetí vychází z hodnot obecně přijímaných ve společnosti a z obecně sdílených představ o tom, které kompetence jedince přispívají k jeho vzdělávání, spokojenému a úspěšnému životu a k posilování funkcí občanské společnosti. K jejich utváření a rozvíjení musí směřovat a přispívat veškerý vzdělávací obsah i aktivity a činnosti, které ve škole probíhají.

V etapě základního vzdělávání jsou za klíčové považovány: kompetence k učení; kompetence k řešení problémů; kompetence komunikativní; kompetence sociální a personální; kompetence občanské; kompetence pracovní.

Kompetence k učení

Pro rozvíjení této kompetence u žáků v 1. – 5. ročníku je třeba:

- dát žákům k učivu, pokud je to možné, vždy konkrétní názor,

   aby bylo učivo žákům předkládáno s využitím co nejvíce smyslů,

    zejména zraku, hmatu a sluchu

- nechat žáky individuálně s názornými pomůckami manipulovat, pozorovat, třídit a rozlišovat

- dbát, aby každý nový činnostní postup měl určitý didaktický cíl,

  přivést žáky k úvahám o problému, k vyjádření svých závěrů,

   k znovuobjevování poznatků

- klást důraz na porozumění učivu a návaznost mezi jednotlivými poznatky

- snažit se podporovat čtení s porozuměním

- nechat žáky vyjadřovat se k přečtenému textu a  stručně vyprávět jeho obsah

- dát příležitost k využívání žákovských zkušeností ve výuce

- podporovat tvořivou činnost žáků

- klást na žáky v učivu přiměřené nároky, vést je k dobrému zvládnutí

  základního učiva a dát jim k tomu takový časový prostor, který zohledňuje

  individuální schopnosti jednotlivých žáků

- pomáhat podpořit sebedůvěru žáků ve vlastní schopnosti

- upozorňovat na konkrétní využití vědomostí a dovedností v životě

- vést je k sebehodnocení a pochopení, proč se danému učivu učí

- vytvářet návyky k pozdějšímu samostatnému učení

- domácí úkoly směřovat k procvičování učiva, které žáci ve škole zvládli

- individuálně vést žáky k získávání poznatků i z jiných zdrojů, než jsou školní materiály

Kompetence k řešení problémů

Činnostní učení je založeno na předkládání problémů a úkolů ke konkrétnímu řešení každým žákem, dbá se na to, aby se žáci v úkolu orientovali, přitom:

- žáci třídí, rozlišují, seskupují, přidávají i vyřazují určité pojmy, pomůcky nebo

  připravené kartičky s údaji vzhledem k tomu, co mají sledovat

- podle svého uvážení žáci na základě uvedených činností nacházejí shodné,

   podobné nebo naopak odlišné znaky

- postupujeme od jednoduchých problémů ke složitějším

- na základě pochopení sami žáci navrhují a provádějí obměny činností

- objevené poznatky aplikují v obdobných situacích, které sami vymýšlejí, mají

  možnost využívat své dosavadní individuální poznatky, dovednosti a zkušenosti

- předkládáme též neobvykle zadané úlohy, např. pomocí schémat nebo obrázků, později i grafů

- podporujeme účast žáků, podle jejich schopností, v různých soutěžích, zvláště tvořivých,

  tj. takových, kde je třeba uvažovat a hledat nové způsoby řešení úloh

  nebo zpracovávání údajů

- žáky vedeme k tomu, aby se nedali odradit případným nezdarem, docházeli ve své činnosti k závěrům, pokoušeli se najít vhodné řešení

- různé závěry, řešení a rozhodnutí necháváme žáky obhajovat

- umožňujeme žákům vyhledávání nových informací, jejich třídění i propojování s učivem

- vedeme žáky k jednoduchému zaznamenávání svých pozorování a objevů

Kompetence komunikativní

K rozvíjení této kompetence poskytuje činnostní učení ve všech vyučovacích předmětech v 1. a 2. období mnoho vhodných příležitostí, jelikož s každou činností je spojena komunikace mezi žáky navzájem i mezi žáky a učitelem. K utváření této kompetence je nutné:

- nechat žáky při každé jejich činnosti hovořit o pozorovaném jevu nebo o vlastním způsobu

 řešení daného úkolu

- přijímat často neodborně vyjádřené žákovské názory, upřesňovat je, vyjadřovat uspokojení

 nad správnými závěry žáků a povyšovat je na objev

- umožnit žákům hovořit o poznaných souvislostech a zkušenostech z jejich života

- dávat žákům prostor k vyjádření vlastního názoru

- učit žáky naslouchat názorům spolužáků, využívat možností o názorech diskutovat,

 respektovat se navzájem

- zkusit hovořit o pozorováních v přírodě, o zajímavých poznatcích z četby nebo ze sledování

 naučných pořadů

- do výuky českého jazyka zařazovat jednoduchá mluvní cvičení na zvolené téma

- v matematice vymýšlet slovní úlohy, otázky, vyvolávat se mezi sebou navzájem

- hovořit o postupu ve složitější početní úloze, zkusit druhým poradit s řešením, ptát se navzájem na problémy v učivu 

 - ve výtvarné a hudební výchově nechat žáky pokusit se vyjadřovat dojmy z uměleckého díla

 Kompetence sociální a personální

Individuální činnosti zařazované do výuky jsou střídány s činnostmi žáků ve dvojicích což vyžaduje spolupráci, vzájemnou domluvu a respektování se navzájem. Proto dbáme na to, aby:

- se žáci podíleli na stanovení pravidel pro práci v různě velkých skupinách a aby tato pravidla respektovali

- se učili vzájemné toleranci a zodpovědnosti za plnění dílčích částí společného úkolu

- v případě potřeby dokázali požádat o pomoc a sami byli ochotni pomoc podle svých

 možností poskytnout

- vzájemná komunikace byla vedena v příjemné atmosféře. Tomu mimo jiné napomáhá i vhodné

 oslovování žáků mezi sebou

Kompetence občanská

Činnostní učení prolíná výukou všech předmětů, žáci cítí sounáležitost s třídním kolektivem, neboť vzájemně komunikují, dotazují se navzájem, diskutují o řešení problémů, vyprávějí si různé zkušenosti aj. Tento ráz výuky vede žáky:

- k vzájemnému slušnému chování bez hrubostí a násilí

- ke snaze si mezi sebou pomáhat, uznávat se a oceňovat nápady druhých

- ke snaze o co nejlepší plnění svých povinností i uvědomování si svých práv

Žáci pak také snáze respektují témata vztahující se k péči o zdraví a k jeho ochraně.

Kompetence pracovní

Tato kompetence se při činnostním charakteru výuky rozvíjí ve všech vyučovacích předmětech spolu s pracovními činnostmi, které podporují tuto výuku. Zaměřujeme se na:

- dosažení zručnosti žáků při práci s různými materiály, provádění činností a pokusů- udržování pořádku na pracovním místě, systém v ukládání pomůcek a nářadí

- samostatnou přípravu jednoduchých pomůcek pro výuku žáky

- dodržování zásad bezpečnosti a ochrany zdraví při pracovních činnostech

- poznávání různých oborů lidské činnosti, jejich výsledků a významu pro ostatní lidi

   Cílem školního programu je, aby žáci:

• poznali a osvojili si strategii učení a byli motivování pro celoživotní vzdělávání;

• zvládli základy všestranné komunikace;

• naučili se spolupracovat a respektovat práci a úspěchy druhých;

• byli utvářeni a projevovali se jako zdravé individuality a svobodné osobnosti;

• projevovali pozitivní city v chování, jednání a v prožívání životních situací;

• vnímali citové vztahy k lidem, k prostředí, kde žijí, k přírodě;

• získali pozitivní vztah ke svému fyzickému a duševnímu zdraví, aktivně je chránili;

• byli schopni žít společně s ostatními lidmi, byli tolerantní a ohleduplní k druhým lidem, jejich kulturám a duchovním hodnotám;

• poznali své reálné možnosti a dovedli je uplatňovat při rozhodování o vlastní životní a profesní orientaci;

• dokázali v životě používat všech ve škole nabytých zkušeností.

      Cílem školního programu je, aby učitelé:

      a) porozuměli smyslu a principům činnostního vyučování a vzdělávání, tj.:

• vyučovat prostřednictvím vlastní činnosti žáků, využívat smyslové poznání a zkušenosti žáků;

• vytvářet prostředí, ve kterém se žáci cítí dobře a chtějí se učit, které dává prostor pro žákovu seberealizaci a sebedůvěru;

• poznávat (diagnostikovat) žáky, jejich potřeby a schopnosti;

• dát žákům přiměřený čas k učení a vést je k trvalému osvojení vědomostí;

• rozvíjet klima dobrých vztahů mezi žáky, mezi žákem a učitelem;

• volit učivo ve shodě s individuálními možnostmi a zájmy žáků, klást důraz na smysluplné učení (dialog, kooperaci), respektovat schopnosti žáků;

• vytvářet u žáků logické a kritické myšlení;

• učit žáky pracovat s informacemi, vyhledávat souvislosti, propojovat poznatky různého druhu, rozumět grafům, diagramům a tabulkám;

• rozvíjet schopnost žáků spolupracovat a pracovat v týmu;

• utvářet u žáků schopnost poslouchat a brát v úvahu názory jiných lidí;

• vést žáky k vlastní organizaci učení.

      b) osvojili si dovednosti činnostního učení, např.:

• využívat vhodných učebnic a učebních pomůcek k nim náležejícím;

• využívat vhodné pomůcky pro individuální činnosti žáků;

• organizovat vnitřní diferenciaci ve třídě;

• hodnotit znalosti žáků, nikoli jejich slabiny;

• organizovat práci žáků ve skupinách;

• vytvářet projekty s využitím mezipředmětových vztahů.

      c) osvojili si vyučovací metody a formy činnostního učení, které:

• podporují u žáků poznávání a aplikaci poznatků v praxi;

• využívají objevování na základě tvořivosti žáků (výběr vhodných problémů);

• využívají sebekontrolu a sebehodnocení žáků.

      d) chápali souvislosti činnostního učení a jiných modelů současného vyučování a učení.

Přednosti činnostního učení:

·        Tempo výuky se přizpůsobuje schopnostem žáků ve třídě.

·        Činnostní charakter výuky podporuje soustředění žáků na výuku.

·        Každý den přináší dítěti pokrok.

·     Činnostní učení neustále podněcuje zájem žáků o učení.

·     Důsledkem radosti z práce a zájmu žáků o učení je dobrá kázeň ve třídě.

·     Žáci jsou činnostmi, svými otázkami a odpověďmi vedeni k sebedůvěře, nezávislosti a lepším pracovním návykům.

·     Zpětná vazba mezi učitelem a žákem umožňuje okamžitě odhalovat chyby žáků, pracovat s nimi, průběžně a snadno je odstraňovat.

·     Žáci nejsou přetěžováni, jejich psychický vývoj probíhá přirozeně. Činnostní učení napomáhá rozvoji schopností všech žáků.

·     Učiteli činnostní učení umožňuje důkladnější poznání každého žáka, vede ho k úvahám o tom, co dál který žák potřebuje ke svému individuálnímu rozvoji.

·     Prostor pro naučení je dán i žákům, kteří by jinak mohli být pokládáni za průměrné nebo i podprůměrné.

·     Činnostní charakter výuky dává dostatek prostoru k dobrému individuálnímu rozvoji nadaných žáků.

·     Výsledky jsou trvalejší – pokračuje se až po zvládnutí předchozí látky většinou žáků. Stálé podněcování žáků k samokontrole a sebehodnocení, které činnostní výuku vždy provází, přivádí mnohé žáky k dovednosti pracovat bezchybně.

·     Činnostní učení vyhovuje dětem typů zrakového, sluchového i motorického, protože se do výuky zapojuje více smyslů.

·     Hodnocení žáků je snadnější, neboť učitel může průběžně sledovat pokroky v pochopení a aplikaci učiva.

·     Při činnostním učení se vytváří velmi dobrý lidský kontakt mezi učitelem a žákem i mezi žáky navzájem. Tento kontakt se postupně přetváří ve společně uznávaná pravidla naplněná aktivitou, spoluprací, prostorem pro každého.

·     Díky aktivnímu zapojení všech žáků do výuky vede činnostní učení k přirozené integraci dětí ze sociokulturně znevýhodněného prostředí.

3.3. Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Žáci se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním jsou v naší škole vzděláváni formou integrace do běžné třídy.

Pro výuku žáků se speciálními vzdělávacími potřebami vytváříme podnětné a vstřícné prostředí, máme pedagogické pracovníky vyškolené pro práci s těmito žáky.

Pokud dodržujeme všechny výchovné a vzdělávací strategie a principy činnostního učení, zabezpečujeme tak plně výuku žáků se speciálními vzdělávacími potřebami i žáků mimořádně nadaných.

Při vyučování těchto žáků se snažíme ve výuce střídat pracovní tempo, střídat polohy, odstranit rušivé vlivy, navodit příjemnou atmosféru, vyhledávat činnost, při které je žák úspěšný. Stanovujeme reálný cíl. Po jeho splnění se snažíme stanovit další náročnější, ale splnitelný cíl.

Žáci s vývojovými poruchami učení

- při zápisu do školy se snažíme podchytit případy školní nezralosti a ve spolupráci s PPP nasměrovat tyto děti do péče speciálních pedagogů, logopeda apod. Snažíme se vysvětlit rodičům jak je tato pomoc důležitá.

- příznaky vývojových poruch se snažíme podchytit už na počátku 1. třídy

- se souhlasem rodičů posíláme děti, u kterých se projevily příznaky vývojových poruch, na vyšetření do PPP. Snažíme se vysvětlit rodičům jak je tato pomoc velice důležitá.

    - vyučující pak postupují podle doporučení PPP, využívají vhodné metody výuky i zjišťování vědomostí žáků podle platné právní normy

- pokud je žák doporučen k integraci, na žádost rodičů vypracujeme Individuální vzdělávací plán, podle něhož vyučujeme, s žákem pracujeme individuálně i v hodinách nápravné péče

- hodnocení žáka přihlíží k charakteru zjištěné vývojové poruchy

Žáci s autismem

- vzdělávání žáků s lehčími formami autismu probíhá formou individuální integrace s vyhotovením Individuálního vzdělávacího plánu ve spolupráci s SPC a rodiči

- ve složitějších případech využijeme přítomnost asistenta pedagoga, který pomůže při komunikaci dítěte s ostatními žáky i učiteli, umožní přizpůsobení se žáka školnímu prostředí, usnadňuje žákovi pochopení učiva i požadavků učitelů

- stanovíme ve třídě i mimo výuku pravidla chování a způsob komunikace s takto postiženými spolužáky

Žáci s poruchami chování

- za takové považujeme žáky, u nichž se opakuje a trvá vzorec disociálního, agresivního a vzdorovitého chování, kteří porušují normy a očekávání přiměřená věku dítěte, bývají nepřizpůsobiví, impulsivní, snadno unavitelní

- pomáháme s nácvikem sociálních dovedností

- vedeme dítě klidně a důsledně, zavádíme řád, stanovíme přesná pravidla chování a způsob komunikace ve škole i mimo výuku

- vedeme k samostatné a zodpovědné práci a ke spolupráci

- spolupracujeme s rodinou i odbornými institucemi, např. PPP, SPC

Žáci se sociálním znevýhodněním

- žákům, kteří pocházejí z prostředí sociálně, kulturně a jazykově odlišného, věnujeme velkou pozornost při osvojení českého jazyka, seznámení s českým prostředím a tradicemi

- dle potřeby využijeme spolupráce s psychologem, speciálním pedagogem a vypracujeme pro tyto žáky Individuální vzdělávací plán

- usilujeme o spolupráci s rodinou

- vytváříme ve třídě a škole příznivé společenské klima, stanovíme pravidla komunikace, vedeme k toleranci

Žáci se sociálním znevýhodněním

Do této skupiny patří žáci, kteří pocházejí z prostředí sociálně, kulturně a jazykově odlišného od prostředí, v němž vyrůstají žáci pocházející z majoritní populace.

 Mohou se setkávat s různými obtížemi pro svou jazykovou odlišnost nebo proto, že jsou hluboce ovlivněni svými rodinami a jejich kulturními vzorci, projevujícími se v chování, jednání, odlišné hodnotové stupnici, stylu života, pojetí výchovy dětí, vztahu ke vzdělání apod. Žáci z rodinného prostředí s nízkým sociálně kulturním a ekonomickým postavením jsou často ohroženi sociálně patologickými jevy.

Zásady pro práci s žáky se sociálním znevýhodněním

- zajistit individuální péči

- respektovat zvláštnosti a možnosti žáka

- častá komunikace a kontrola

- v případě potřeby vypracovat individuální plán

-zajistit specifické učebnice a pomůcky

- úzce spolupracovat s rodinou, výchovným poradcem, PPP a sociálním odborem

- začlenit žáky do kolektivu

- posilovat jejich sebevědomí

Prevence sociálně nežádoucích jevů

- metodik prevence ve spolupráci s ostatními pedagogy vypracovává Minimální preventivní program pro každý školní rok a koordinuje jeho realizaci

- využíváme programy nabízené příslušnými institucemi zabývajícími se touto problematikou

- využíváme mimoškolní akce, školní výlety, sportovní setkání pro vylepšení vztahů mezi dětmi

- snažíme se podchytit sociálně nežádoucí jevy v jejich počátcích, řešení provádět citlivě

- spolupracujeme s rodiči

- máme stanovená pravidla soužití a chování , společně je s dětmi hodnotíme

- využíváme spolupráce s Policií ČR i s Městskou policií Přelouč. Pomáhají nám i s dopravní výchovou dětí

3.4. Zabezpečení výuky žáků  mimořádně nadaných

- identifikaci a následnou péči o mimořádně nadané žáky uskutečňujeme ve spolupráci s PPP

- žákům v naučných předmětech zadáváme náročnější samostatné úkoly, umožňujeme jim individuální práci s naučnou literaturou, podporujeme rozvoj úrovně dovedností

- žáci výtvarně nadaní pracují na náročnějších technikách, je jim umožněno výrazněji se podílet na výzdobě třídy a školy, jsou podporováni v mimoškolních aktivitách

- pohybově nadaní žáci jsou nominováni do soutěží, reprezentují školu, jsou podporováni v rozvíjení těch aktivit, kde se nejvíce projevuje jejich talent a zájem

- nadané žáky zapojujeme do školních i mimoškolních soutěží

- v případě doporučení PPP můžeme umožnit i přeřazení žáka do vyššího ročníku na základě komisionální zkoušky

Učební plán

3.2 Poznámky k učebnímu plán
 

Celková týdenní hodinová dotace je RVP ZV stanovena:

•      pro 1. – 2. ročník minimálně 18 hodin, maximálně 22 hodin

•      pro 3. – 5. ročník minimálně 22 hodin, maximálně 26 hodin

1.         Závazná minimální časová dotace je uváděna u jednotlivých vyučovacích předmětů. Lze ji navýšit prostřednictvím disponibilních hodin – pro 1. – 5. ročník celkem o 16 vyučovacích hodin.

2.         Celková časová dotace 118 hodin týdně (včetně disponibilních) je pro 1. – 5. ročník závazná.

3.         V rámci učebního plánu může v 1. – 3. ročníku probíhat výuka jednotlivých předmětů bez pevné časové dotace v menších časových celcích než jedna vyučovací hodina; jednotlivé řízené činnosti mohou být kombinovány a propojovány při zachování celkové stanovené denní a týdenní dotace pro vyučovací předměty a dodržení požadavků na odpočinek.

Poznámky k zařazení vzdělávacích oblastí do učebního plánu (určuje RVP ZV)

Jazyk a jazyková komunikace

Český jazyk a literatura

•      vyučovací předmět je zařazen povinně do všech ročníků.

Cizí jazyk

•      předmět s časovou dotací 3 hodiny týdně je zařazen povinně od 3. do 5. ročníku. S jeho zařazením je možné začít při zájmu žáků a souhlasu jejich rodičů i v nižších ročnících; přednostně musí být žákům nabídnuta výuka anglického jazyka; pokud žák (jeho zákonný zástupce) zvolí jiný cizí jazyk než anglický, musí škola prokazatelně upozornit zákonné zástupce žáka na skutečnost, že ve vzdělávacím systému nemusí být zajištěna návaznost ve vzdělávání zvoleného cizího jazyka při přechodu žáka na jinou základní nebo střední školu.

•      vzdělávací obsah vzdělávacích oborů Cizí jazyk a Další cizí jazyk je možné nahradit v nejlepším zájmu žáka s přiznanými podpůrnými opatřeními od třetího stupně dle § 16 odst. 2 písm. b) jiným vzdělávacím obsahem v rámci IVP (podpůrná opatření jsou blíže specifikována v kapitole 8.1 RVP ZV)

Matematika

• předmět je povinně zařazen do všech ročníků.

Informační a komunikační technologie

• učivo v 1. – 3. ročníku je realizováno jako součást jiných vyučovacích předmětů;
• ve 4. – 5. ročníku je zařazován jako samostatný vyučovací předmět - informatika, je též spojován s obsahem jiných vyučovacích předmětů.
• organizace vyučování předmětu INFORMATIKA – časová dotace je půl vyučovací hodiny ve 4. ročníku a půl vyučovací hodiny v 5. ročníku. Druhou část hodiny je český jazyk. Činnosti v této hodině se mohou střídat podle pokynů vyučujícího.

      Člověk a jeho svět

•      realizuje se v 1. – 3. ročníku ve vyučovacím předmětu prvouka a ve 4. – 5. ročníku v předmětech přírodověda a vlastivěda, tedy ve všech ročnících 1. stupně základního vzdělávání.

Umění a kultura

•      realizuje se v samostatných vyučovacích předmětech hudební výchova a výtvarná výchova, které jsou zařazeny ve všech       ročnících.

Člověk a zdraví

•      tělesná výchova je zařazena do všech ročníků, její týdenní časová dotace nesmí klesnout pod 2 vyučovací hodiny;

•      výchova ke zdraví je realizována zejména v tělesné výchově, prvouce a přírodovědě.

•      součástí vzdělávacího oboru Tělesná výchova je tematický okruh Zdravotní tělesná výchova, jehož prvky jsou preventivně využívány v hodinách TV pro všechny žáky a jsou zadávány žákům se zdravotním oslabením místo činností, které jsou kontraindikací jejich oslabení

Člověk a svět práce

•      učivo vzdělávací oblasti se realizuje ve všech ročnících jako samostatný předmět pracovní činnosti.

Obsah celého ŠVP

(1. část)            

1. Identifikační údaje
2. Charakteristika školy

3. Charakteristika ŠVP

3. 1. Zaměření školy

3. 2. Výchovné a vzdělávací cíle a kompetence

3. 3. Výchovné a vzdělávací strategie

3. 4. Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

3. 5. Zabezpečení výuky žáků mimořádně nadaných

3. 6. Začlenění průřezových témat

4. Učební plán

     Tabulace učebního plánu

     Poznámky k učebnímu plánu

(2. část)

5. Učební osnovy

1. vzdělávací období    1. – 3. ročník

 Český jazyk

      Anglický jazyk

 Matematika

 Prvouka

 Hudební výchova

 Výtvarná výchova

       Tělesná výchova

 Pracovní činnosti

(3. část)

      2. vzdělávací období     4. a 5. ročník

           1. Charakteristika

           2.  Rozvíjení klíčových kompetencí

                3.  Učební osnovy

                 Český jazyk

                     Anglický jazyk

                Matematika

                Prvouka

                Hudební výchova

                Výtvarná výchova

                     Tělesná výchova

                Pracovní činnosti

(4. část)

6. Hodnocení žáků a autoevaluace školy

6. 1. Zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání

6. 2. Autoevaluace školy............................................................................

(5. část)

Dodatek  č. 1 od 1. 9. 2013 Dopravní výchova

(6. část)

Dodatek č. 2 od 1. 9. 2014 Úprava oblasti Člověk a svět práce,

                      dle momentálních možností školy

(7. část)

Dodatek č. 3 od 1. 9. 2016  Úprava kapitoly  2. Charakteristika školy

                                       Doplnění kapitoly  3. Charakteristika ŠVP

(8. část)

Příloha dodatku č. 3 - Charakteristika ŠVP

(9. část)

     Příloha dodatku č. 3 – úprava Učebního plánu